▼ -2.07 %
Jakým směrem se podle vás vydá cena ropy v příštích 10 dnech?
Aktuální cena ropy Brent ke dni 05.06.2026 činí 93.17 USD (1 934,12 Kč) za barel. Oproti předchozímu obchodnímu dni cena klesla o 2,07 %.
Když se ve zprávách mluví o „ceně ropy“, ve většině případů (zejména v Evropě) se tím myslí ropa typu Brent. Nejde o ropu z jednoho konkrétního vrtu, ale o referenční směs (benchmark) lehkých a sladkých rop. Termín „lehká“ znamená, že má nízkou hustotu a snadno se rafinuje na benzín a naftu. „Sladká“ pak odkazuje na nízký obsah síry (méně než 0,37 %), což z ní dělá ekologičtější a na zpracování levnější surovinu.
Ropa Brent slouží jako cenový standard pro zhruba dvě třetiny veškeré ropy obchodované po celém světě. Pokud tedy zdraží Brent, zbytek světa ho velmi rychle následuje.
Původně se ropa Brent těžila výhradně v ropném poli Brent v britském sektoru Severního moře, které bylo objeveno v roce 1971. Samotný název "Brent" vznikl podle jména ptáka – husy bernešky (anglicky Brent Goose), protože společnost Shell tehdy pojmenovávala svá ropná pole podle vodního ptactva.
Dnes už je původní pole v podstatě vytěžené, a proto se pod označením Brent obchoduje směs zvaná BFOE. Ta pochází ze čtyř hlavních těžebních systémů v Severním moři: Brent, Forties, Oseberg a Ekofisk (první dvě jsou britské, druhé dvě norské). Těžba zde probíhá na obrovských ropných plošinách na otevřeném moři, odkud se surovina transportuje podmořskými ropovody do terminálů na pevnině, nebo se přímo na moři přečerpává do obřích tankerů.
Cena ropy je jedním z nejvolatilnějších ukazatelů globální ekonomiky. Na její hodnotu působí mix fundamentálních a psychologických faktorů:
Predikce ceny ropy se v současné době stává jedním z nejsložitějších úkolů pro ekonomy i analytiky komoditních trhů. Trh s energetickými surovinami je historicky velmi citlivý na geopolitické otřesy, avšak aktuální globální situace přináší na burzy nebývalou míru nejistoty. Standardní analytické modely, které se běžně opírají o fundamentální data o těžbě a poptávce, narážejí na své limity. Do hry totiž vstupují radikální a těžko předvídatelné politické či vojenské faktory, které dokážou cenou černého zlata dramaticky pohnout v řádu několika málo hodin.
Zásadní překážkou pro jakékoliv spolehlivější odhady budoucího vývoje je především napjatá situace na Blízkém východě. Případné ohrožení těžební infrastruktury nebo zablokování klíčových dopravních tras by nevyhnutelně vedlo ke skokovému zdražení. Tato už tak složitá rovnice je navíc doplňována obtížnou čitelností dalších kroků světových mocností, které udržují obchodníky v neustálém napětí a mění dlouhodobé cenové predikce ve velmi riskantní spekulaci.
To, co občas vidíme na grafech jako prudké skoky, nebývá běžný ekonomický cyklus, ale ukázkový geopolitický šok. Napětí na Blízkém východě, lokální války nebo hrozby útoků představují pro ropné trhy noční můru.
Klíčovým bodem je Hormuzský průliv. Jde o nejkritičtější námořní úžinu na světě. Tímto hrdlem denně propluje přibližně 20 až 30 % celosvětové spotřeby ropy. Jakákoliv hrozba zaminování průlivu, útoků drony na tankery nebo přímé vojenské blokády vyvolává na trzích absolutní paniku. Rafinerie se bojí, že ropu nedostanou, a proto jsou ochotny platit obrovské přirážky za okamžité dodávky z bezpečnějších oblastí.
Na grafech často vidíte vedle Brentu i hodnotu WTI (West Texas Intermediate). Jaký je rozdíl? Zatímco Brent je evropský standard těžený na moři, WTI je americký standard. Těží se primárně v Texasu, Louisianě a Severní Dakotě přímo na pevnině. WTI je ještě o něco lehčí a sladší než Brent. Její cena obvykle bývá o pár dolarů nižší než u Brentu, protože WTI je vázána na pevninské dodávky a je ovlivněna lokální poptávkou v USA a kapacitou tamních ropovodů.
Česká republika nemá vlastní významná naleziště, a proto je téměř ze 100% závislá na dovozu. Z historického pohledu se situace radikálně mění a klíčovou tepnou se stává jihozápadní cesta.
Ta začíná v italském přístavu Terst, kam připlouvají tankery z celého světa (včetně těch s ropou Brent, arabskou či americkou ropou). Odtud ropa putuje přes Alpy ropovodem TAL (Transalpský ropovod, viz mapa) do německého Vohburg nad Dunajem. Zde se na něj napojuje český ropovod IKL (Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou - Litvínov), který surovinu dopraví až do českých rafinerií, kde se z ní vyrobí palivo do vašeho auta.
((Mapa vedení ropovodu TAL))
Když vidíte na totemu čerpací stanice cenu například 40 Kč za litr Naturalu 95, jen část z této částky tvoří samotná ropa. Struktura ceny vypadá zhruba takto:
Odhad zohledňuje zvýšené rafinérské marže a dynamický kurz USD/CZK.
Odhadovaná cena u pump za 10-14 dní
Pro českého řidiče je naprosto zásadní nejen to, kolik dolarů stojí barel ropy, ale také kolik korun stojí jeden dolar. Ropa se totiž kupuje v dolarech. Pokud cena ropy na burze vyletí nahoru a zároveň česká koruna oslabí vůči dolaru, projevuje se to u nás jako "dvojitý úder" a zdražování na pumpách je mnohem dramatičtější.
Určitě jste si toho všimli: když cena ropy na burze zdraží, benzínky přepíšou ceny směrem nahoru prakticky okamžitě. Když ale ropa zlevní, trvá celé týdny, než se to na stojanech projeví. Ekonomové tomuto jevu říkají "Efekt rakety a peří" (Rocket and Feather effect).
Ve skutečnosti trvá zhruba 2 až 3 týdny, než se fyzicky nakoupená ropa dostane z burzy přes tankery, ropovody a rafinerie až do podzemních nádrží čerpací stanice. Provozovatelé pump však při prudkém růstu cen zdražují okamžitě preventivně – vědí totiž, že další závoz paliva už koupí za draho, a potřebují si na něj vytvořit hotovostní rezervu. Konkurenční boj je sice nakonec donutí zlevnit, jakmile cena ropy na trzích klesne, ale zlevňování (peří) je vždy mnohem pomalejší proces než zdražování (raketa).